Co-working pro video tvůrce 

PROČ HO POTŘEBUJI

NAJÍT NEJEN ČAS, ALE I PROSTOR

Svůj pracovní týden mám rozdělný tak, abych vždy jednu část věnovala čiště svému vlastnímu rozvoji. Třeba ve střihu, zvukových úpravách nebo k četbě o osobním růstu apod. Kdybych se tomu věnovala doma a zadarmo, zase by tam na mě něco pípalo. Minimálně to množství myšlenek, které doma nevypnu. Tady ne. Mám tu klid a tak je jedno, jestli hledáte prostor na práci, svůj vlastní rozvoj anebo chcete potkat nové lidi, najděte si nejen čas, ale právě i to místo, které je od Vašeho domova oddělené a to i třeba jen pár kroky. 

Pokud se co-working do Vašeho rozpočtu nevejde, zkuste se domluvit s kamarádkou nebo s někým podobně naladěným jako Vy, můžete si udělat co-working doma (což jsem zkusila a taky to jde!) nebo najít místo v knihovně apod. 

Platím si členství ve výši 2150,-Kč za 100h měsíčně. To je 21,5Kč/h. Můj Mišák po měsíci, co jsem začala chodit do co-workingu a vidiny, jak jsem najednou spokojená, říká, že tam budu chodit. S vykřičníkem! Že je to prý levnější, než do budoucna platit terapie. Takže to beru jako investici.

Jsem největší fanoušek lásky a rodiny. Pracuji jako video tvůrce, vyprávím příběhy o lásce, která poletuje ve vzduchu ve dny svatební, ale i ty úplně běžné, obyčejné. Doma v rodinách u jídelních stolů, na dřevěných podlahách posypaných pexesem i měkkých kobercích, ze kterých roste lego, u polštářových bitev i procházkách tím největším hřištěm, přírodou. Když někde láska je, vidím ji a umím zachytit a následně převyprávět v pohyblivých obrazech tak, abyste si ji mohli připomínat a nikdy nezapomněli na její sílu.

Ke své práci potřebuji kromě našlápnutého počítače celkem veliký externí disk, zálohovací disk, hodně kabelů, velká sluchátka a myš. A pak potřebuju hezké čisté místo, světlý prostor, wifi, klid a dobrý kafe.

Když jsme se stěhovali před rokem do Řevnic, chyběly nám ke genius loci už jen tři věci, co se kvality života týče. Dobrá restaurace, co-working a moře. Během jednoho roku první dva body v místě, kde žijeme, přibyly, a to přesně 73 mých kroků od bytu. Na to třetí ještě čekám, i když musím uznat, že Berounka je taky fajn!

meandr řevnice

1) Ráno se už neptám sama sebe „tepláky nebo pyžámkový den?“, ale „co si dneska vezmu na sebe?”.

2) Neřeším nepořádek doma, prostě ho zamknu, poslušně tam na mě počká. A i přesto, se pak zase těším domů.

3) Cítím se dobře mezi lidmi, i když zrovna nemám potřebu s nimi mluvit a chci se jen ponořit do své tvorby. Je ale tak fajn, že můžu prohodit těch pár vět při ranním příchodu nebo při dvanácti krocích pro kávu. Občas mě i někdo obejme nebo si s někým podám ruku a poznám nového člověka. Nepřestává mě udivovat, kolik zajímavých lidí žije v naší lokalitě.

4) I když jsem mezi lidmi, kteří si povídají, občas telefonují apod., paradoxně se mnohem lépe dokáži soustředit v prostředí, kde jsou všichni soustředění na práci, než doma, kde na mě pípá kdejaký domácí spotřebič. Tady na mě nikdo a nic nepípá. 

5) Udělám jednou tolik práce. Toho času v co-workingu si neskutečně vážím. Nejen proto, že ho platím, ale i proto, že ho mám omezený. Jsem tady, bez přehánění, jednou tolik efektivní.

6) Mám oddělený nejen čas, ale i prostor pro práci a rodinu. A to je k nezaplacení. Když totiž pracuji pouze z domova, tak i když mám zrovna čas na rodinu, můj počítač mi tam neustále připomíná, kolik toho ještě nemám hotového. Když jdu ráno do co-workingu, tak pracuji naplno. Vím, že když odcházím, pak s pocitem, že jsem už nemohla ten den udělat víc. A to je plně uspokojivé k tomu, abych se pak s klidem mohla věnovat zase jen rodině. A ta veliká frustrace z toho, že nestíhám nic pořádně, zmizela. Právě tím, že jsem oboje oddělila i místem. Dokonce tolik nekřičím na děti, protože najednou vím, že stíhám. A stíhám toho dost. 

7) Vnímám lépe svou vlastní hodnotu. Nejsem „jen“ maminka, manželka, uklízečka, kuchařka, ale najednou jsem zase video tvůrce, který nepytlíkuje práci doma po večerech a když zrovna nic nepípá, ale mám své místo, tady na zemi, tady v co-workingu. A je mi v něm moc dobře. 

8) V našem co-workingu se pořádají společné obědy pro členy a také rozvojové a networkingové aktivity. Teď v nejbližší době se chystám na dva kurzy. Jeden pod taktovkou Veroniky Šamonilové Lauterbachové, která je koučkou prezentačních dovedností pro TEDxPragueWomen a druhý s Pavlem Ovesným, který se věnuje podpoře podnikání.

9) V co-workingu je dobrý kafe, tiskárna, wifi, možnost pronájmu zasedačky, projektoru apod., nemusím mít tedy tiskárnu doma a pro eventy mám prostor jako stvořený. Hned za rohem je skvělá restaurace Corso, která sama o sobě stojí za výlet. A také je tu krásný a cenově dostupný penzion. A 5minut pěšky mám CHKO Brdy. Co víc si přát? Snad už jen to moře. Ale to už bych odsud nevytáhla paty. 

Všem maminkám, které se starají o děti a zároveň chtějí pracovat, tvořit nebo se vzdělávat, z celého srdce doporučuji, aby si našly místo mimo domov a ideálně mezi lidmi. Zkusím slovy popsat, jak mně právě co-working změnil život k lepšímu, ale víc pochopíte v meziřádcích a ještě víc, když to půjdete zkusit osobně.

CO SE ZMĚNILO PO 6TI LETECH PRÁCE Z DOMOVA VS. PRÁCE V CO-WORKINGU?