Video zdarma

JAKÁ JE JEHO CENA?

KAŽDÝ ROK DĚLÁM JEDNO VIDEO ZDARMA
Byly časy, kdy jsem zjistila, že skoro půlku práce dělám zadarmo. Někdy jen proto, že mě to baví, jindy jsem se nechala ukecat. A taky mi bylo hloupý říct si o peníze za něco, co jsem se ještě neodvažovala nazývat uměním.

Často se mě někdo ptal: Veru, nenatočila bys nám video? Víš, budeme se brát, náš syn bude mít první narozeniny… A já, měkkosrdcatě (jako Hodan z Krysáků – znáte? Jsou super, knížka i videa!) nedokázala říct ne. A pak se stávalo, že jsem jela někam přes půl republiky natočit svatbu nebo narozeniny, třeba ještě s miminkem, kojící a bez manžela, a nedostala jsem ani korunu. Nebo jsem někomu dala slevu a pak se kochala fotkami novomanželů, jak si užívají exotické svatební dovolené.

Mohla jsem si za to úplně a docela sama. Dokázala jsem peníze odmítnout prostě proto, že mi přišlo blbý si je vzít! Myslíte si, že mi někdo z těch lidí třeba po letech nějak poděkoval a něco poslal dodatečně? To by bylo hezké, že? Jenže to se neděje, a tak je mnohem jednodušší nastavit si hranice a umět říct ne. Dnes na tom mám svou otřepanou větu utkanou z bio-eko-zero-waste pravdy pravdoucí: „Nezlob se, ale kdybych měla čas na videa zdarma, točila bych je pro své nejbližší, víš?“

Mohl to být svatební dar, říkáte si? Ano, ale jen u těch nejbližších. Ani vlastní brácha by mi nepostavil dům zadarmo, kdyby tedy měl stavební firmu. A to máme fakt pěkný vztah. Aha, dům je ale něco jiného, že? Přece nemůžeš chtít po někom dům. Ale vidí v jednom krátkém videu, ve vašich fotkách, obrazech… ostatní taky takový veliký dar? Možná menší než dům. Dům si přece jenom sami nepostavíte, je to fuška a stojí to spoustu peněz. A kdybyste se o to pokusili, ani nevíte, jak by to dopadlo. Ale co video, zkoušeli jste někdy nějaké vytvořit? 

A KOHO OBDAROVAT?
Ke mně to vždycky přijde samo, čistě pocitově. Nemusím dělat výběrové řízení a ještě se mi nestalo, že bych nějaký rok vynechala.

Tahle videa nikde neprezentuju za účelem dělat svoji značku lepší, hezčí, snáze milovatelnou. Dělám je proto, že chci a dává mi to smysl. Je to můj přirozený komunikační nástroj. Poslední takové video bylo pro školku, kam chodí kluci. Jejich průvodci jsou skvělí lidé, kteří denně jezdí Bůh ví odkud, aby se celý den věnovali našim dětem za málo peněz. Chtěli jsme jim na vánoční besídce poděkovat za to, co dělají, protože si toho moc vážíme.

O kus níž ho najdete pro příklad. 

Milovat znamená dávat a nic za to nežádat. Video zdarma vnímám trochu jako desátek nebo spíš dar z vděčnosti.

video zdarma

Chci tím říct. Že když něco děláte pro někoho zadarmo, tak to rozhodně není zadarmo. Uvedu příklad:


JEDNO MOJE KRÁTKÉ VIDEO MĚ STOJÍ CCA:
(čistě orientačně a liší se v konkrétních případech, tedy jen pro představu)

1 den – příprava techniky, cesta tam, samotné natáčení, cesta zpět, zálohování dat.

Cca 5-10 dní v postprodukci procházením pořízeného materiálu, výběrem, propojováním obrazu a zvuku, vymýšlením kostry příběhu a hledáním vhodného zvukového podkresu, úpravou obrazu i zvuku.

Někdy hledám vhodnou písničku i dva týdny, než najdu tu pravou. Za její použití platím hudební licenci (1-10tis Kč/píseň).

Platím si kancelář za 2.150,-Kč měsíčně. A taky mám techniku za cca 300 tis. na to, abych mohla natočit dobrý obraz, zvuk a mohla s ním následně pracovat. Pak ty roky zkušeností práce s videem a s lidmi.

Pěkně to shrnula slovenská kolegyně Zuzana na svém blogu: https://zuzanagavulova.sk/freelanceri-versus-korporati/ Že totiž jako živnostník nejsem jen kameraman a střihač, ale taky kreativec, konzultant, plánovač, komunikátor, obchodník, fotograf, psycholog, majitel techniky, retušér, grafik, umělecký ředitel, influencer, web designér, ajťák, marketér, vytvářím obsah, jsem i produkční, producent, asistentka, personalista, pořizovatel, admistrativní pracovník, provozovatel, řidič, nosič, osvětlovač, dekoratér, stylistka, uklízečka, věčná studentka a neustálý hledač zdrojů inspirace. A k tomu taky člověk a matka s vlastními životními potřebami. A platím odvody.

V naší práci je spousta naší energie, pozornosti i zkušeností. A času. Toho nejcennějšího, co máme. To všechno můžeme věnovat vlastnímu rozvoji, budování našeho podnikání, posilováním vztahů v rodině či s přáteli. Anebo si jen tak odpočinout.

TAK PROČ TEDY?
Protože si myslím, že se máme moc dobře. Můžeme dělat to, co nás baví. Mám pro vás nefalšovanou naivní až sluníčkářskou nabídku, která se neodmítá. Že my všichni, kteří se živíme tím, co nás baví, dáme z toho, co umíme, jeden kus, projekt nebo počin ročně. Ale jen jeden. Takový, na kterém si dáme záležet a bude nás těšit stejně jako ty placené, protože nám bude dávat smysl. Ne jen takovou rychlovku proto, že jsme jich za rok už pár udělali a další nám může být ukradená.

Jen jedno zdarma.

Jen jedno.

Jedno.

"A ZA TY OSTATNÍ SI ŘEKNEME ADEKVÁTNÍ ODMĚNU, ČÍMŽ POMÁHÁME TRHU RESPEKTOVAT CENU ZA PRÁCI, KTERÁ NÁS NEJEN BAVÍ, ALE TAKÉ ŽIVÍ."

BACK TO THE PROJECTS